Taping
Metoda byla vyvinuta v padesátých letech 20. století jako prevence proti úrazům, při zvýšené námaze nebo jako zpevnění při natažení, přetažení. Používána byla především ve vrcholovém sportu, až v posledních letech se začíná ve větší míře používat i ve zdravotnictví v rehabilitaci.
Technika spočívá v oblepování kloubů a svalů pevnými nebo pružnými páskami. Její předností je že fixovaná část je chráněna, ale není zbavena pohyblivosti. Bandáž nedovolí kloubům, svalům jít až do krajní polohy zpevní je a tím předchází vyloubení, namožení, natržení. Pokud už k něčenu takovému došlo, zpevní místo a nutí tělo, právě proto, že nedojde k úplnému znehybnění - jako v případě použití sádry, aby se při běžném provozu regenerovalo.
Není nutná rehabilitace, protože se bandáž používá při normálníám denním chodu bez většího omezení. Pokud je používána jako prevence, velice dobře předchází poraněním a úrazům a to nejen při sportu.
Čím?
Používají se pružné nebo pevné pásky, kterými se zpevňují úpony šlach a svalů, klouby.
Co a Jak?
Na místo, které je potřeba chránit, je nalepena páska tak, aby místo bylo dostatečně zpevněné. Pokud se jedná třeba o koleno, loket, je lepší, pokud je toto místo oholené, ale není to podmínkou. Je to z toho důvodu, že když pak pásku strháváme, nedochází k depilaci.
Na co?
Na zpevnění svalů, šlach, vazů, při přechodu z pevné fixace - sádra, při chronických a degenerativních postiženích - počínající artróza, svalová hypotrofie, chronická přetížení.